Červen 2006

Zatemnění

24. června 2006 v 14:12 | Claudia Imperium |  **má poezie
Brouzdám si spěšňákem v nekonečnym parnu.
Pot stejká mi mezi prsy pomalou rychlostí
pluje si po mém spařeném těle!
Stéká mi níž do mých
nepoznaných tebou míst.
Jen sladkou touhou jí sleduješ,
jak brouzdá si po mé hebké kůži
a vklouzne mi do pupiku...
Stéká mi další kapka potu
a bloudí mi v podbřišku,
kde stejně zachytí ji vlákno mého spodního prádla...
Začíná mi jej vlhčit...
potem i touhou po tobě!
pak již několikátá putuje mi tělem
nenásilně sjíždí mi po hrudi...
Tvůj pohled neustále je jí v patách
a slastně mapuje je za sebou!
A má chuť po tobě samým se neukrutně zvyšuje,
když kapky přibývají...
Vklouzla mi pod prádlo
a sjela mi pomalou nedočkavostí na klitoris!
Má slast se zbouřila
a nebyla schopna zadržení...
Vzdychla jsem vzrušením!
A jen tak jsem tam seděla
Zatemněná v orgasmu!

zvířecí mazlíci

23. června 2006 v 13:10 | Claudia Imperium |  **obrázky

srandičky

23. června 2006 v 13:08 | Claudia Imperium |  **obrázky

mazlíčci

23. června 2006 v 12:11 | Claudia Imperium |  **obrázky

čističi monitoru

23. června 2006 v 12:08 | Claudia Imperium |  **obrázky

mazlíčci

23. června 2006 v 12:05 | Claudia Imperium |  **obrázky

Otrok osobnosti..

22. června 2006 v 11:51 | Claudia Imperium |  **má poezie
Jsem otrok osobnosti,kde z mé duše namrháno tu bylo všude.
jsem závisle přilnuta k sobě,abych spolikala vzduch ve vodě.
i přes svůj zrak jsem oněmnila,všude teď vyplácávám svůj strach
nevědomky pověšena za ruku..asi chce mi ji někdo vyklubit!
závisle se tajim v temnotě dechu a ukájim svou tvář pohledem na obraz
bez malby.Jsem tvrdě přibita touhou k mému cíly bez konce.
a jak brouzdá mé myšlení dál do dály,neni schopno být mé..
jsem nečekaně zaujata do ničeho,což mi zachytilo podřadnou milnost
v soucitu svém,jenž jsem neskrotně utonula nízko ve slepotě..
a má slast se zbouřila pod dohledem trýznivých mil
a stejně se poohlédne po něčem nekonečnym k její
metafoře jógy a snad i zahyne tíhou smylování se nad
vítězstvím tvoreb nevěřícnosti!

masožravej mol

12. června 2006 v 18:07 | Claudia Imperium |  **má poezie
Ještě zkoumaj mě v observatoři
za to že posuzuju mravní závadnost.
Bráním se japonským bojem Kumiuči
a stejně zahanbí mě má slabost.
Teď pustili mě mezi masožravej mol
aby sežral mi šactvo a ohlodal kůži
v místnosti páchnul tu Toluol
to svinstvo vyžírá mi snad i duši
V pěsti ryju si nehty do dlaně,
a zuby praskají mi silou
Nademnou pomocná ruka páně,
blíží se rychlostí pomalou.
V křeči už povoluji své tělo
nedokážu ovládat mysl
ještě šanci by mělo
dát životu smysl!

asi mám bejt sama

12. června 2006 v 17:42 | Claudia Imperium |  **má poezie
a zase sama bloudím v hlubinách
a zase sama zůstala jsem na pospas
nikdo ani pohled nevěnuje očím mým
pořád jsem sama, asi má to tak být
a zase sama při svých dotycích usínám
a zase sama u kafe sedím a povídám si se sebou
asi má to tak bejt, být jenom sama
vařit jen pro sebe a jíst se sebou
a zase sama ráno budím se
a zase sama doteď jsem
nikdo ani nechce si mě všimnout
zřejmě mým osudem, je být sama
umírám - sama

!!!Soutěž!!!

9. června 2006 v 19:07 | Claudia Imperium
Nepřehlédni
soutěž
! Jde jen o pobavení !
Na můj email (který se nachází v zápatí) mi budete posílat své básnické výtvory..
Záleží naprosto na vás jak dlouhé jej vytvoříte
(minimálně však 1 sloka)
Podmínkou je,aby každé slovo začínalo na stejné libovolné písmeno..
(třeba..Sysel Strčil Syslici Seno.. nebo Holomek Hlasitě Halekal Halou..)
Výherce nakonec bude zveřejněn na mém titulním blogu!
Času máte dost,až do konce srpna budeme vybírat ty nejlepší z Vás!
Hodně štěstí!!!
Můj nesmysl:Revoluce rozumně rezignovala
rýhám raněným rožním,
roztoucí rabovna rýsovala rošt,
ruměnným rastovým ranám!

kocovina

9. června 2006 v 8:15 | Claudia Imperium |  **má poezie
Sedím a marním čas,
brnkám na tu starou kytáru,
snažím se zachytit každý okamžik,
a lehce jej povzbít.
Myslím na to,jak spim na posteli z růží,
přitom jsem spala snad na hřebíkách!
Ohodlaně jsem vstala a políbila ráno,
zatímco nějaká dechovka tloukla mi do hlavy!
Včerejší kocovina hotelového baru,
kde whisky pro ně znamená vše,
se úmorně mlžila po pokoji
a já bych mohla říct:
"jo,ale až k smrti jsem se smála!"

Oslava NAROZENIN 2006

6. června 2006 v 15:50 | Claudia Imperium + O.F.G. |  **fotečky

Lázeňská 2006

6. června 2006 v 15:47 | Claudia Imperium + O.F.G. |  **fotečky

Kašpárkova rolnička 2005

6. června 2006 v 15:46 | Claudia Imperium + O.F.G.

24.05.06 23:46

6. června 2006 v 11:45 | O.F.G. |  **spisovatelé
Ani si netušil a snad ani nechtěl,
bylo tu jedno nedělní odpoledne
takový zralí na deku za obřádkou
sedíš si na terase za třema 7čkama
v tom se ti do cesty postavý taková
malá blonďatá upírka
a v tu chvíli cítíš
zase ten mrazivej pocit
to lechtání na srdci
-ten tvůj věčný problém s ním.
Začně tě to hřát,šimrat,
začne ti chybět její přítomnost
pořád tě rozchehtává jako špatně nalíčenej smutnej klaun
začneš s ní prolejzat
lesy,pole,hospody
ochutnáváš její kásný,mladý tělo
ve všech koutech místního divadla
píšete si od rána do večera a svíčka hoří
a provoněnej buddha pod stolem se začíná usmívat
stejně jako šedivej panelák
důchodci
město plný aut
poslední cikán na periferii
bezdomovci na náměstí
kámen u silnice
Ta radost ze života
a síla kterou ti ona dodává
tě žene a nabíjí
a ty zvládáš cos už dávno zahodil
a na to rezignoval

Allen Ginsberg

6. června 2006 v 11:26 | Allen Ginsberg |  **spisovatelé
Zdůrazňoval Ginsberg kdykoliv v průběhu desetiletí,že je básník,neměl na mysli jenom to,že psal verše,že věděl o svém literálním nadání,jež se plodně realizovalo v jeho tvorbě,že udělal více než kdokoliv z jeho generace pro šíření a přijetí poezie v širším společenském prostředí,a to nejen Americkém,ale chtěl také říci,že poezii zvolil jako cestu,která mu umožňovala překročit sama sebe,vstoupit do světa neomezené představivosti a nekonečného, stále plynoucího vědomí,do proudu vesmírného bytí.
V roce 1954 přijel do Sen Franciska,kde se setkal s předsaviteli tamní básnické "renesance", mezi nimi byli i Kenneth Rexroth,Robert Duncan,Gary Snyder,Michael McClure,Philip Whalen a další.Poznal Petera Orlovského,který se stal jeho celoživotním partnerem,a to nejen intimním,ale i tím duchovním a uměleckým!Osobnost Allena Ginsberga výrazně přispívala k postupnému propojováním beatnických společenství a aktivit na obou protilehlích pobřežích Ameriky.
Z tohoto roku Vám uvedu jeho
MILOSTNOU BÁSEŇ NA TÉMA Z WHITMANA
Potichu vejdu do ložnice a lehnu si mezi ženicha a nevěstu
Mezi ta těla spadlá z nebe natažená čekající nahá a neklidná,
S rukama položenýma přes oči v temnotě,
Skryji tvář mezi jejich ramena a prsy,vdechuji jejich kůži
A hladim a líbám krk a ústa a rozevírám a poznávám jejich zadnice,
Ohnuté nohy zvednuté k přijetí,penis v temnotě hnaný trýzní a útočící
Vyburcovaný od řiti až k svědící hlavě,
Přimknutá těla třesoucí se,nahá,horké boky a slabiny zaklesnuté do sebe
A oči,oči lesknoucí se a kouzelné,rozšiřující se do pohledů a odevzdání,
Sténání pohybů,hlasy,ruce ve vlasech,ruce mezi stehny,
Ruce ve vláze na zvláčnělých bocích,bušící stahy břich,
Dokud ta běl nevytryskne do zvýřených prostěradel
A nevěsta nevykřikne o smilování a ženicha nepolejí slzy vášně a soucitu,
A já vstanu z postele znova plný těch posledních důvěrohodných gest a polibků na rozloučenou-to vše dřív než můj mozek procitne,
za stíny a zavřenými dveřmi v zašeřelém domě,
Kde neukojení obyvatelé odcházejí za nocí,
Nahé příznaky,které se navzájem hledají v tichu.
San José 1954

Lázeňská sezóna

5. června 2006 v 11:50 | Claudia Imperium
K pořádné akci jsou potřeba pořádní přátelé a dobrá nálada!
I přes to zatracené počasí,které nás na Lázeňský potkalo jsme se bavily skvěle..V dobré společnosti mých milovaných,ve skvělé atmosféře,která panovala mezi náma,a v úžasný muzice,která se nám nenápadně a nenuceně cpala do hlavy!Jen jsem chtěla dodat,že mě mrzí nepřítomnost mého nejlepšího přitele Martina,který se mi tam někde bohužel ztratil..Tak doufám,že si to někdy vynahradíme!A dalším pářkám ZDAR! :)