Březen 2008

druhy lidí podle prdů

11. března 2008 v 19:48 | Claudia Imperium |  **srandičky
Zdvořilý: Prdne si a řekne "Pardon".
Cynik: Prdne a drze se podívá do očí.
Kavalír: Nechá dámu prdnout napřed.
Citlivý: Prdne a řekne "Óch".
Pobožný: Prdne a řekne "Odpusť mi".
Idealista: Neprdí z nutnosti, ale z přesvědčení.
Lékárník: Prdne a přivoní.
Veselý: Prdne a zarecituje "Kdo krká a prdí, zdraví si tvrdí".
Sentimentální: Prdne a zauvažuje, zda by nebylo lépe, kdyby neprdl.
Packal: Prdí celý den, ale bez požitku, který prdění poskytuje.
Netrpělivý: Sotva se dočká, až prdne a hned se posere.
Naivní: Prdne si a myslí si, že udělal něco velikého.
Drzý: Prdí i při sraní, aby byl co největší smrad.
Potměšilý: Přijde do společnosti a prdí potichu.
Flegmatik: Prdí zde nebo tam, pro společnost nebo sám.
Optimista: Prdne nahlas a už si myslí, že se posral.
Přítel: Prdne a zeptá se kamaráda "Co jsi říkal?".
Důchodce: Prdne a řekne si "Za Rakouska se prdělo líp".
Vzdělaný: Před prdnutím si vyžádá souhlas společnosti.
Opatrný: Zásadně neprdí, když má sračku.
Diplomat: Prdne a řekne "Kdo je tam?".
Byrokrat: Prdne a vyžádá si potvrzení.
Lhář: Prdne a tvrdí, že neprděl.
Egoista: Prdí si jen pro sebe. //<![CDATA[ //]]>

objednávka pizzy za pár let :)

11. března 2008 v 19:41 | Claudia Imperium |  **srandičky
Něco málo futurologie z potravinářského oboru.


Pizzaservis: Děkujeme, že jste zavolal Pizzerii Vulcano. Mohu vaši...
Zákazník: Dobrý den, rád bych si něco objednal.

Pizzaservis: Můžete mi nejdříve sdělit vaše NIDČ?
Zákazník: Mé Národní identifikační číslo, momentíček, je 6102049998-45-54610.

Pizzaservis: Díky, pane Vonásku. Bydlíte v Růžové ulici 25, vaše telefonní číslo je 645 624 589. Vaše firemní číslo u Alliance je 95456-556-8795646, klapka 47. Z kterého telefonu voláte?
Zákazník: Cože? Já jsem teď doma. Odkud máte všechny tyhle informace?

Pizzaservis: Jsme napojeni na národní informační systém.
Zákazník: (zavzdychá) Aha, jasně. Chtěl bych objednat dvě z vašich speciálních pizz s extra porcí masa.

Pizzaservis: Nevěřím tomu, že by to pro vás bylo vhodné.
Zákazník: Cože?

Pizzaservis: Podle vašich lékařských záznamů máte velmi vysoký tlak a extrémně vysokou hladinu cholesterinu. Vaše zdravotní pojišťovna by vám vaši velice nezdravou volbu určitě nepovolila!
Zákazník: Do háje! Co byste mi tedy doporučil?

Pizzaservis: Mohl byste vyzkoušet naši sojovo-jogurtovou pizzu s nízkým obasahem tuku. Určitě vám bude chutnat.
Zákazník: Jak jste na to přišel, že mi bude chutnat?

Pizzaservis: No jo, minulý týden jste si v knihovně vypůjčil knihu Sojové recepty pro gurmány. Proto jsem vám tuto pizzu doporučil.
Zákazník: Dobrá, dobrá. Vezmu si tedy tyhlety dvě pizzy, rodinnou velikost prosím. Co ta sranda stojí?

Pizzaservis: Výborně, to by mělo pro vás, vaši paní a vaše čtyři děti stačit. Ta sranda, jak jste to nazval, vás bude stát 412 korun.
Zákazník: Dám vám číslo mé kreditní karty.

Pizzaservis: Je mi líto, ale budete muset zaplatit hotově. Limit vašeho kreditu jste už dávno překročil.
Zákazník: Tak já běžím honem k bankomatu a vyzvednu peníze, abych je měl, než váš řidič přijede.

Pizzaservis: Z toho taky nic nebude. Vaše bankovní konto už jste přetáhl taky.
Zákazník: To je fuk. Pošlete jednoduše ty pizzy. Peníze budu mít. Jak dlouho to bude trvat?

Pizzaservis: Máme trochu zpoždění, hodně objednávek. Odhaduji to zhruba na 45 minut. Pokud pospícháte, můžete si pro pizzy přijet sám, až budete mít peníze pohromadě. Ale myslím si, že transport rodinných pizz je na motorce poněkud obtížný.
Zákazník: Odkud víte, že jezdím na motorce?

Pizzaservis: Tady stojí, že jste pozapomněl splácet vaše auto a že jste ho musel vrátit. Ale vaše motorka je zaplacená, a tak předpokládám, že na ní jezdíte.
Zákazník: @#%/$@&?#!

Pizzaservis: Dejte si bacha na to, co chcete říct. Kvůli urážce na cti státního úřadu jste byl v roce 2009 už jednou odsouzen.
Zákazník: (beze slov)

Pizzaservis: Přejete si ještě něco?
Zákazník: Ne, díky. Vlastně ano, nezapomeňte přibalit ty dva litry coly zdarma, co slibujete v reklamě!

Pizzaservis: Tak to je mi líto, ale vylučovací doložka naší reklamy nám zdaremní výdej limonád diabetikům zakazuje.

první morseovka :)

11. března 2008 v 19:37 | Claudia Imperium |  **srandičky
A .- absťák
B -... blít až doma
C -.-. cíl je výčep
D -.. dám jedno
E . ex
F ..-. fernet píše
G --. grónský rum
H .... hruškovice
CH ---- chvátám k pípám
I .. Iron
J .--- jabčák bílý
K -.- kýbl vín
L .-.. likéreček
M -- mží z píp
N -. návyk
O --- ó, můj líh
P .--. pivní tácek
Q --.- kvílím ožrán
R .-. rumíček
S ... sud je tu
T - té
U ..- uchlastán
V ...- vodka finská
W .-- whiskou plout
X -..- k sýru burčák
Y -.-- ý, jsem zlámán
Z --.. zlískám se hned

typologie,aneb chování lidí podle výše platu

11. března 2008 v 19:36 | Claudia Imperium |  **srandičky
20 000 - 30 000 Kč

Dvacet tisíc je psychologická hranice, nad níž už se výše platu nesděluje ani příbuzným. Při průchodu ulicemi se proto tváříme tajuplně a zároveň světácky a pohledem do výloh kontrolujeme, jestli jsme dost yuppie. Na Příkopě nenápadně mizíme v Sunset Suits a když vylézáme s polským oblekem za 3990 Kč, děláme obličej, jako bychom vlastně vycházeli z vedlejšího Marks & Spencer. Kupujeme si Nokii 6610 nebo Samsung S100 a významně jím máváme, když jdeme večer s klukama na bowling. Telefon sice stál skoro tolik, co měsíčně vyděláme, ale co naděláš - reprezentace musí být.


30 000 - 50 000 Kč

Už námořníci v Pacifiku věděli, že pásmo tzv. řvoucích čtyřicítek je nebezpečné a že tam hodně lodí uvízne. S tímto platem hodně hrajeme squash a provozujeme adrenalinové sporty, protože po sledování šéfových prezentací potřebuje mozek alespoň nějaké impulzy. Na Vinici kupujeme na hypotéku 56metrový byt, který potom v internetových diskuzích vydáváme za 96metrový.

V rozhovorech s rodiči se objevuje takový ten blahosklonný tón a netrpělivost, jako když paní kněžna mluvila s Proškovými. Když potkáme spolužáka, který ve škole nevypadal nic moc a teď najednou jezdí v Lexusu LS 430, pobavíme se jako dva správní chlapi a kamarádi, pak jdeme domů a brečíme do polštáře.


50 000 - 80 000 Kč

Stále hrajeme squash, ale zejména takhle v předjaří začínáme pozorovat, že se u nás objevuje náběh na golf. Víme, jaké i se píše ve slově adrenalinový, ale slovo oxymoron bychom na flipchart psát nechtěli. Nevíme ostatně, co ten blbý oxymoron vlastně znamená - bude to jedno z těch zbytečných, nemarketingových slovíček, které znají jen lidé s platem hluboko pod 20 tisíc.

Máme doma Velkou knihu koktejlů a zaníceně mluvíme o baru Tretter´s. Trpíme totiž utkvělým pocitem, že ty naše břečky zajímají i kolegy, kteří by přitom chtěli udělat dojem s vlastním mojitem. Vyprávíme o tom, že minulý měsíc v Brazílii nebo na Kubě to byla dost pohoda, přičemž děláme monstrózní chyby ve výslovnosti španělštiny. Přestáváme číst Esquire nebo Harper´s Bazaar, který se kupuje v nižších příjmových skupinách. Teď už totiž nemusíme o značkovém prádle a imbecilitě snít - už ji prožíváme.


80 000 - 150 000 Kč

S platem nad 80 tisíc přestáváme rozumět složitějším položkám v menu telefonu a obracíme se se žádostí o pomoc na podřízené. Protože se nás na mítincích už nikdo neodváží okřiknout, mluvíme čím dál tím víc jako trotlové, až mají všichni přítomní takový trapně vlhký pocit, jako by pozorovali skupinu Holki při maturitě z matematiky. Hodně používáme slova jako akviziční potenciál, odkomunikovat, a když má nějaký podřízený lepší nápad než my, povíme mu, že to měl lépe zprocesovat. Podřízení si o nás šeptají, že jsme negramotní, ale to se zatraceně mýlí - svou fotku v Euru poznáme vždycky a taky zvládáme audioknihy, které se dají přehrávat v autě. V pozdějších fázích si do BMW X5 dáváme cedulku vozíčkáře a v hypermarketech parkujeme zásadně na místech pro invalidy, protože tak je to správné.


150 000 +

Lidé s platem nad 150 000 jsou často expati, kteří jsou Čechům nadřazeni už proto, že mají bělejší zuby. Bílé zuby jsou základ úspěchu, protože se daleko více zalesknou, když generální udělá vtip. Coby expati hojně vydáváme zvuky jako WOW, GRRREAT a YOU ALL HAVE TO TRUST THE COMPANY. Na tváři máme ten věčně pozitivní výraz, jako když nejblbější dítě ze třídy vyhraje v kuličkách a uteče se všemi skleněnkami.

Když nás na chodbě osloví nějaký český nýmand, že jsme mu včera zadali dva protichůdné úkoly, zakňouráme pár frází ze Sezamové ulice a utěšíme ho tím, že jeho práce je challenge. Challenge neboli výzva je pro expata vůbec základní slovo. Z neustálého oblizování má expat problémy v urologické oblasti a na konečníku, takže brzy je pro něj challenge i jen dojít si na záchod. To už je ale znamení, že expat bude brzo přesunut do představenstva mateřské korporace a octne se mimo všechny žebříčky.

wallpapery 4(zvířátka)

11. března 2008 v 19:33 | Claudia Imperium |  **wallpapery na monitor
//<![CDATA[ //]]>

wallpapery 3 (zvířátka)

11. března 2008 v 19:31 | Claudia Imperium |  **wallpapery na monitor





wallpapery 1

11. března 2008 v 19:26 | Claudia Imperium |  **wallpapery na monitor

mooc pěkný obrázky

11. března 2008 v 19:07 | Claudia Imperium |  **obrázky

Z čeho se staví sněhulák v tropech?


anatomie pearsingu obočí

11. března 2008 v 19:03 | Claudia Imperium |  **pearsingy
Piercing obočí
Umístění:
Většinou je prováděn kolmo na obočí, pod úhlem cca 35 stupňů od zevního koutku očního. Může však být proveden kdekoli v průběhu obočí, ovšem pouze v rozsahu přímo nad střední částí oka - zornicí, tj. přibližně od poloviny obočí směrem zevně. Je tomu tak z toho důvodu, že přibližně v oblasti nad středem obočí probíhají větve supraorbitálního (nadočnicového) nervu, jejichž probodnutí může vyústit v trvalé následky, mj. obrnu - poruchu hybnosti víčka. Z tohoto důvodu by neměl být piercing prováděn příliš hluboko. Co se týče provádění pod úhlem, je to z toho důvodu, že šperk
umístěný zcela vertikálně ve vztahu k obočí má mnohem větší tendenci k tzv. protruzi, tj. postupnému posunu směrem dopředu, s následným vycestováním. V případě použití kroužku tento ve vertikální pozici trčí směrem kupředu, zatímco šikmo umístěný spíše směřuje naplocho. Výjimečně se používá umístění kroužku horizontálně nad obočím (varianta amerického piercera Angela Binnieho) a poté kroužek visí směrem dolů.Hloubka piercingu závisí na tom, kolik tkáně je k dispozici, či dostupné k podpoře piercingu. Každé obočí je po stránce anatomické odlišné. Většinou je poměrně ploché, a proto má piercing obecně mnohem větší tendenci, než v jiných místech, k vycestování, či dokonce rejekci (odvrhnutí). Pokud je obočí extrémně ploché a nemůže být snadno propíchnuto, napětí kůže zvyšuje tlak na šperk, čímž je usnadněno vycestování.
V některých případech může docházet jen k malým posunům či cestování a během fáze hojení se piercing nakonec definitivně usadí. Proto tam, kde lze předpokládat, že bude docházet k posunu, by neměl být piercing prováděn příliš hluboko.
Počáteční šperk:
Zvyklosti v užívání šperku jsou různé, základními 2 typy jsou kroužky a barbelly.

Hojení:
Údaje o délce hojení se poněkud různí, od 5-6 týdnů až po 2-4měsíce. Kloním se spíše ke kratšímu termínu. Samozřejmě to záleží na péči a ošetřování. Ovšem někdy může být piercing v této lokalitě velice problematický a to z několika důvodů. Kůže v oblasti obočí je poměrně tenká, není zde příliš mnoho tkáně, která by tvořila podklad pod piercingem a podpořila jej. Dále se zde vyskytuje množství vlasových folikulů, jež se následkem piercingu mohou zanítit a tvořit folikulární cysty. Obočí má funkci bránění vstupu nečistoty do očí, tyto poté mohou vstupovat i do rány. Dále je piercing vystaven velké zátěži ve spánku, kdy pohyb šperku zpomaluje a ztěžuje hojení.
Migrace:
Tímto pojmem se míní pohyb či posun šperku směrem ven z kůže obdobným způsobem, jakým se organismus brání přítomnosti cizího tělesa (jakým např. může být tříska apod) a může vyústit ve vycestování šperku. Projevuje se to tím způsobem, že množství tkáně, vzaté při prvotním piercingu se může neustále zmenšovat, postupně ubývat, až proroste šperk zcela ven mimo piercing. Nezáleží příliš na tom, jak dobře byl původně piercing proveden, bez ohledu nato může k migraci docházet. Snížení rizika dosahujeme použitím lehčího drobnějšího šperku s lepším efektem při použití barbelly.

Infekce:
Piercing obočí vzhledem k tomu, že snadno dochází ke kontaktu ze zevní nečistotou zachycenou obočím a řasami, dále pak mechanickým zatěžováním a pohybem a v neposlední řadě hojným nakupením vlas. folikulů, je k infekci zvýšeně náchylný. Je třeba být pečlivý při ošetřování piercingu, nicméně pokud dojde ke vzniku infekce, záhy může dojít k jejímu výraznému rozvinutí. Jelikož se pod víčkem nachází minimum tkáně, infekce se záhy může změnit v rozsáhlejší cystu. Oblast piercingu silně zarudne, je napjatá a může se dostavit silnější výtok z rány. V tomto případě je vhodné konzultovat piercera, či lépe lékaře, resp. se lze pokusit o ošetřování sám.

Nejvhodnější postup k odstranění infekce z rány je aplikace horkých obkladů - tj. obklad tamponu namočeného do horké vody snesitelné teploty,přiložení pod tlakem na ránu do doby, než teplo vyprchá, poté omýt oblast roztokem slané vody. Není vhodné násilně tlačit na ránu či vymačkávat obsah. Horký obklad je třeba opakovat několikrát za sebou, pokud nebudou všechna residua z rány odstraněna. Toto opatření je vhodné provádět cca 2x denně, do doby,než rána oplaskne. Pokud nedochází ke zlepšení, je následně vhodná aplikace antibiotik. Lékař mnohdy doporučí odstranit šperk, ovšem to není v této fázi vhodné, jelikož šperk působí jako drén a pomáhá odchodu výpotku z rány. Zřídkakdy, pokud ani přeléčení antibiotiky nezpůsobí potlačení infekce, není jiná šance, než šperk odstranit.

Jak se o piercing starat,co dělat či nedělat pro zdárné zhojení piercingu:
Obecně je péče o piercing stejná,jako v mnoha dalších lokalizacích. Denně je vhodné alespoň 2x ošetřit lokálně piercing. Při sprchování je nutno namočit oblast piercingu, odstranit všechny nečistoty (krusty), jež by mohly mechanicky poranit vnitřek piercingu, při použití kroužku tento očistit i v části procházející piercingem, oblast namydlit antibakteriálním mýdlem/pěnou (Radox, Protex), poté osušit čistým tamponem a aplikovat olejíček do oblasti rány. V případě použití barbelly lze k očištění šperku použít i měkkého zubního nového kartáčku.
Další metodou je používání roztoku slané vody (l/4 čaj.lžičky do šálku), poté obklady a čištění tamponem namočeným v roztoku, opět mechanické očištění, následné osušení a aplikace oleje (dětský, levandulový apod). Opět zahýbat šperkem tak, aby se olejíček dostal do nitra rány. Pokud pracujete v prašném prostředí, je vhodné omýt i během dne piercing alespoň čistou vodou.
Je nutno ponechat piercing. šperk v piercingu alespoň 6 měsíců, nebo dochází k uzavření piercingového kanálu. Během prvním málo dní je vhodné na noc si piercing přelepit volnou náplastí, aby nedocházelo ke vstupu infekce během spánku. Je vhodné spát na straně protilehlé k piercingu. Dále nutno udržovat v čistotě povlečení, zejména polštář. Je nutno dbát nato, aby nedošlo k poranění piercingu tahem za šperk (nevhodné žerty apod.).

anatomie pearsingu jazyka

11. března 2008 v 18:59 | Claudia Imperium |  **pearsingy
Anatomie jazyka:
Jazyk je svalový orgán, který je tvořen 2 skupinami svalů. Uprostřed jazyka probíhá vazivová vrstva, na kterou se upínají svaly ovládající hybnost jazyka a naopak z ní vychází skupina svalů, jež mění tvar jazyka. Na povrchu jazyka je patrný většinou žlábek, který probíhá jeho středem a mnohdy i drobný důlek, který je optimálním místem pro umístění šperku. Krevní cévy, tj.tepny a žíly jsou umístěny po jeho bocích, patrné jsou zejména mohutnější žilní pleteně po obou stranách. Na povrchu jazyka jsou umístěny četné chuťové pohárky, takže piercing nevyvolává poruchu chuti. Na spodní straně jazyka kromě modravě prosvítajících žil je typická uzdička, tj. vazivový pruh ve středu jazyka, z obou stran je patrný vývod podčelistní slinné žlázy. V hloubi taktéž probíhají nervy. Tedy při správně umístěném piercingu by nemělo docházet k narušení krevního či nervového zásobení.

Umístění:
Je nutno provádět piercing na základě posouzení rozměrů a délky jazyka jednak při jeho normálním uložení v dutině ústní a dále pak při vyplazení a natažení. Umístění skrze či za tzv. přirozený oblouk je optimální z hlediska jídla a mluvení. Pokud je šperk umístěn příliš vpředu, může spodní kulička narážet oproti dásni, výsledkem čehož může být její podráždění či až atrofie (ztenčení). V případě umístění příliš vzadu může piercing vyvolávat extrémní otok a dále dráždit uzdičku. Uzdička - vazivový proužek probíhající podélně na spodině jazyka - je u různých lidí v různém stupni vyjádřena. Nemusí být vyjádřena prakticky vůbec, naopak může být delší, mnohdy je i zcela krátká a jazyk je tím pádem omezeně pohyblivý a obtížně lze vypláznout. Nelze tedy provádět piercing jazyka vždy. Existuje zcela nezbytná zásada, že pokud je uzdička přítomna, piercing musí být proveden buď před ní, či vedle ní! Zabráníme tak jizvení, ke kterému dochází drážděním uzdičky šperkem. Co se týče vlastního provedení piercingu, jsou používané 2 varianty, tj. vpich směrem shora dolů a naopak. Jehla většinou kopíruje svalová vlákna, která tvoří snopce a projíždí podél nich.

Typy šperků:
Nejužívanější jsou rovné kovové barbelly z chirurgické oceli, titanu apod. Průměr bývá od l,6mm až do 2,4 mm (14-10 ga). Někteří pierceři používají spiše než l,6mm barbelly silnější z důvodu méně snadnějšího poškození, či roztažení piercingu při hraní si s barbellou apod. Nicméně v naší zemi je rozměr l,6mm nejužívanější. Co se týče délky barbelly, opět je nutno se řídit skutečnými rozměry jazyka, nejčastější je 2Omm, ovšem škála je širší-od l8mm až do 25mm. Jako počáteční šperk je vzhledem k poměrně výraznému otoku, jež následuje, třeba použít vždy barbellu delší, s dostatečnou reservou, která se udává v průměru O,6cm. Taktéž se zpočátku používají větší kuličky. Někdy jsou použity i labrety a tzv. jazykové retainery, hlavně u těch, kteří chtějí svůj piercing skrývat - plochá část jej činí méně viditelným. Nejsou vhodné plastové sloupky z důvodu snadného poškození a možnosti vdechnutí. Taktéž akrylátové kuličky jsou náchylnější k poškození např. při jídle apod. Na trhu jsou k dispozici i další možnosti, např. silikonové okrasy, jež se navlékají na kuličky, dále kuličky s vsazenými kaménky, s materiálem, jež reaguje fluorescencí, či svítí při UV záření (diskotéky). Místo kuliček lze použít i např. členitější ozdoby, kytičky, sluníčka. Jelikož se piercing jazyka snadno roztahuje, jsou k dispozici i mohutné barbelly. Piercing jazyka může být i vícenásobný, tj. 2 či více barbell za sebou. Méně častými variantami je umístění mimo střední čáru - tzv.off centre, v tomto případě musí být při použití barbelly velmi pečlivě umístěný, z důvodu vyvarování se přerušení větších krevních cév. Nebezpečí náhodného kousnutí do spodní části šperku je zde větší. Piercing jazyka za použití kroužku a lokalizovaný na hrotu či na okrajích může být u spousty lidí úspěšný, ovšem většinou kroužky brání v jídle a mluvení, kroužky mohou odírat dásně, respektive na ně narážet. Průměr kroužku musí být větší, aby umožnil vznik otoku a menší je vsazen až po zhojení.

Co se týče provádění piercingu, obvykle je jazyk uchopen do speciálních kleští, jež jsou uzavřeny tehdy, když nehrozí poškození důležitých struktur a poté se provádí běžným způsobem vpich kanylou, či kov. jehlou. Zde bych chtěl zdůraznit, že zákrok je rychlý a bolestivost nepříliš výrazná a proto není vhodné používat anestetika, která jednak patří opravdu pouze do rukou lékaře, jsou pouze na lékařský předpis a mohou způsobit určité komplikace, neboť tím, že dochází k prudkému vstřebání, mohou záhy vyvolat alergické reakce, jejichž zvládnutí bez patřičného vybavení by mohlo býti problémem. Dále ovlivňují mj. i polykací reflex, a jelikož vlivem podráždění dochází ke zvýšené tvorbě slin, mohlo by dojít k zaskakování. Taktéž použití dalších prostředků, jako např. zmrazovacích sprayů není vhodné, jelikož jsou většinou určeny pouze k aplikaci na kůži při poraněních a ne na sliznice!



Hojení, jeho průběh a možné komplikace:
Správně provedený piercing by měl být proveden co nejkolměji k podélné ose jazyka. Jelikož vlivem nahromadění řídkého pojiva v okolí svalové tkáně jazyka dochází k následnému výraznému otoku, je třeba použít šperk dostatečných rozměrů. Otok mnohdy může dosáhnout až dvojnásobku normálního rozměru jazyka. Otok bývá výraznější u rozměrnějších jazyků (u mužů), čím více je umístěn vzadu, tím masivnější je i otok, částečně je reakce individuální. Udává se, že nejvýraznější bývá otok mezi 2-5 dnem po aplikaci, poté dochází k jeho postupnému zmenšování. Během otoku je třeba dodržovat určité zásady, jež budou uvedeny následně. Jazyk se stává napjatým, někdy lesklým a vyhlazeným, mnohdy se objeví bělavý či i jinak zbarvený povlak na povrchu. Někdy lze spatřit tkáňový mok, vytékající z ústí piercingu,ale většinou je slinami zlikvidován a netvoří se krusty, tak jako v jiných lokalizacích. Celkově doba hojení, pokud nedojde ke vstupu infekce, trvá cca 10-14 dní, tedy tento typ piercingu patří k rychle a dobře se hojícím. Jazyk je v prvních dnech hůře pohyblivý, dochází k prosáknutí zejména podčelistních slinných žláz a nadprodukci slin, jež nutí k častějšímu polykání. Během cca 5 dní tento příznak ustupuje. Chuťové pohárky v obl. kořene jazyka jsou napjaté a někdy mohou způsobovat pocity bodavého charakteru resp. až pálení. K dobrému hojení piercingu jazyka dochází vlivem protilátek a "ochranných faktorů" obsažených ve slinách (lysozym aj.), jež brání rozvoji infekce, není vhodné tyto přirozené obranné faktory organismu potlačovat např. nadměrným užitím desinfekčních prostředků.
Po několika dnech se začíná otok zmenšovat a většinou mezi 7-10.dnem po piercingu se dostává jazyk do původních rozměrů a původní barbella může být nahrazena definitivní kratší. Po zavedení šperku může docházet k určitým problémům. Pokud dojde k porušení uzdičky či je tato příliš mohutná, může vlivem velké kuličky docházet k jejímu dráždění a jizvení. Stejně tak v případě piercingu, který je příliš šikmý, může docházet k dráždění dásně spodní kuličkou a postupnému ústupu tkáně při trvalém tlaku. Obtíže většinou mizí po umístění kratší barbelly, či nahrazení spodní kuličky za menší či dokonce disk s oblými okraji. Extrémně zahnutý či křivý piercing - resp. piercing šikmý, kdy horní kulička je umístěna mnohem více vzadu než spodní východ, vyvolává nadměrné pnutí ve východech a následné prodloužené hojení či jizvení.
Dále může docházet k poškození zubů - buď přímo kousnutím do šperku a uštípnutím zubu, či při častém hraní může vyvolávat poškození skloviny. Při správně provedeném piercingu však rizika nebývají. Příležitostně se může objevit kolem jednoho či obou vývodů nahromadění bělavé či zarůžovělé zduřelé jizevnaté tkáně v průběhu hojení. Připomíná jakoby hrbolaté výrůstky obdobné barvy jako okolní tkáň. Toto může být vyvoláno různými mechanismy,např.:

-tlakem způsobeným hraním s barbellou v době hojení
-tlakem vyvolaným příliš dlouhou barbellou (pokládá se uvnitř úst)
-tlakem vyvolaným nevhodným umístěním piercingu-příliš šikmý a ne kolmý
-tření (frikce) oproti uzdičce
-nahromaděním plaků (zubní kámen)
-chemickým drážděním-vliv alkoholu,nadměrného užívání desinf. prostředků,kouření apod.

Tyto problémy většinou mizí po výměně barbelly za kratší. V krajním případě je nutno odstranit tyto útvary chirurgicky (cca 2x jsem provedl, ale byl jsem svědkem situace, kdy k ústupu došlo spontánně).

Tedy souhrnem lze říci, že správně provedený piercing se rychle hojí a nepůsobí nositeli obtíže. S klasickou zánětlivou komplikací, tj. silným prosáknutím, zarudnutím, překrvením,bolestivostí jazyka, sekrecí hnisavého výtoku (hustý žlutavý či zelenavý) z obl. vývodů, provázenou zvýšenou teplotou apod., kdy by bylo event. nutno použít ATB (šperk vhodné ponechat v piercingu jako drén), či kdy by bylo nutno dokonce odstranit šperk, jsem se ve své praxi nesetkal. Asi 2x jsem byl svědkem alergie na nikl obsažený ve šperku, jedenkrát záhy po několika dnech, podruhé u klientky, jež měla proveden piercing před lety jinde, což se projevovalo opětovným otokem jazyka a tvorbou zarudlých mapovitých ploch na povrchu. Záhy však příznaky ustoupily po výměně barbelly za jiný materiál.

Péče o piercing, co dělat a nedělat pro jeho zdárné zhojení:
Při péči o čerstvý piercing je vhodné dodržovat následující zásady:

- co se týče jídla - v počátečních dnech požívat pouze tekutou či kašovitou stravu, nedráždivého charakteru, tj.bez koření, pokrmy by měly být chladné, není vhodné požívat teplé či horké nápoje, nepít kávu, vystříhat se požívání alkoholu - zejména koncentrovaného. Vhodné je jíst jogurty, kaše, apod. Pokrmy, jež by mohly poranit jazyk (hranolky, chipsy) nejsou vhodné.

-po každém jídle je nutno vypláchnout si ústa čistou vychlazenou vodou, v prvních dnech lépe převařenou. Používání desinfekčních prostředků vzhledem k ochranné funkci mikroflory dutiny ústní a protilátek obsažených ve slinách není nutné, pokud se použije ústní voda, neměla by obsahovat alkohol a ředit by se měla max. na 1/4 koncentrace.

-velmi důležitou věcí pro zdárné hojení a zábranu otoku je posrkávání studené vody uchovávané v ledničce, či rozpouštění drobných kousků ledu opakovaně během dne v ústech, taktéž po ránu, kdy dochází ke zvýraznění otoku v důsledku horizontální polohy během spánku - tento postup je velmi efektní a důležitý.

-pokud pojídáte tužší sousta, je vhodné opatrně kousat, sousto posouvat vidličkou až ke stoličkám a šetřit tak pohyb jazyka, stejně jako omezit nadměrné mluvení, zpívání apod.

-je vhodné si normálně čistit zuby, taktéž v případě tvorby nánosu neboli plaku na barbele, rozumné je použití nového jemného kartáčku a očištění šperku.

-během hojení není vhodné odstraňovat barbellu z piercingu, kanálek se velice rychle zatáhne. I během vyhojení pieringu u některých osob dochází velice rychle, někdy i během 1 dne k zatažení piercingového kanálku.

-je vhodné každý den zkontrolovat dotažení závitů, aby nedošlo k vyšroubování a následnému polknutí či vdechnutí šperku.

-není vhodné po dobu piercingu si se šperkem hrát, kousat do něj apod., neboť to může vyústit k extrémní tvorbě jizevnaté tkáně.

-během fáze hojení není vhodné provozovat orogenitální sex a není vhodné líbání, nedávat nic špinavého do úst (nehty, tužky).

I po definitivním zhojení piercingu je vhodná pravidelná a trvale zvýšená hygiena a péče - pravidelně šperk čistit, přičemž je vhodné jej vyjmout z piercingu, odstranit plaky - zubní kámen, (možno vyvařit v octovém roztoku), možno měnit typy šperků (dnes jsou k dispozici různé typy - např. polokulovité plastové růžové koncovky, jež mohou umožnit piercing dobře skrýt v případě potřeby).



Rekapitulace:
Piercing jazyka patří nejoblíbenějším, častým, s rychlým provedením, mírnou citlivostí při aplikaci, dobrým hojením. Specifickou odlišností je vznik otoku, který v prvních dnech narůstá a tudíž vyžaduje použití rozměrnějšího šperku při prvotní aplikaci a následnou výměnu za definitivní po zhojení.

Anatomie pearsingu v pupiku

11. března 2008 v 18:57 | Claudia Imperium |  **pearsingy
Anatomie
Tvar pupku se vzhledem liší prakticky u každého jedince. Zdaleka ne u kteréhokoliv pupku může být proveden úspěšný piercing. V době nitroděložního období vývoje plodu (fetálního období) je plod zásobován krví bohatou na kyslík prostřednictvím placenty cestou pupečníkové žíly (vena umbilicalis), která prochází pupečníkem na spodní plochu jater. Po porodu, kdy je pupečník podvázán , mění se podvázaná pupeční žíla v neprůchodný vaz (ligamentum teres hepatis), probíhající od pupku (který se stává vlastně po porodu většinou vtaženou jizvou) na spodní plochu jater. Tyto anatomické poměry jsou velice důležité z hlediska piercingu, kdy může dojít zejména u vystouplého typu pupku, který je tvořen zbytkem pupeční sňůry, v případě infekce, k možnosti jejího postupu do vnitřní části břicha a na vnitřní orgány. Zejména by se tedy jednalo o vážný zánět jater. K této situaci může dojít z hlediska časového záhy, ale možný je i vznik po letech. Podotýkám, že k těmto problémům může docházet tehdy, pokud je poškozena jizevnatá část pupku, tedy, jak již bylo řečeno, zbytek původní pupeční šňůry,kdy vystouplý pupek neobsahuje většinou dostatek kůže, podkoží a tukové tkáně, kterými za normálních okolností prochází piercing. Z těchto důvodů považuji za vhodné v následujícím textu podrobněji se zabývat jednotlivými typy pupků z hlediska jejich vzhledu a z toho vyplývajících vlastností.
Hojení a komplikace:
Hojení- za normálních okolností se tvoří vrstva z epiteliálních buněk uvnitř piercingového kanálu-tedy mezi vchodem a východem z rány a hlavním smyslem této skutečnosti je vlastně snaha organismu ochránit tělo před cizím tělesem (piercingový šperk). Epitelové buňky tvoří postupně vrstvu ve tvaru trubice či válce v průběhu vnitřní strany piercingu. Tento proces obyčejně probíhá cca po dobu 6-8 týdnů. Po vytvoření této epitelové vrstvy se tato kolem šperku může smrštit. Může být poté snadno poškozena či natržena., proto není vhodné násilně otáčet šperkem bez předchozího koupání v teplé vodě, resp.za pomoci obkladů, čímž dochází k roztažení kůže a tím i k uvolnění piercingového kanálu a umožnění rotace.
Všechny piercingy produkují tkáňový mok během fáze hojení, což jest lepkavá čirá či lehce jantarová tekutina zasychající v okolí východů a na povrchu šperku ve formě jakýchsi stroupků-zvaných krusty (připomínají "ospalce" v očních koutcích po ránu). Tato tekutina by neměla být zaměněna s hnisem, který je žlutý či zelený. Když jest epitelová vrstva vytvořena, musí následně zpevnit, zesílit a rozšířit se. Tento proces mnohdy trvá 6 měsíců až rok. Až se stane piercing více soudržným, dochází k zakulacení východů směrem dovnitř a celkově se piercing stává pružnějším a uvolněnějším v okolí šperku. Až v této fázi definitivního vyhojení je možné bez následků zaměnit stávající šperk za jiný. Ač po zhojení již piercing nezarůstá a tedy se neuzavírá, vlivem pružnosti tkáně dochází rychle ke smrštění a zavedení šperku bez použití vhodných zavaděčů je mnohdy nemožné.

Komplikace:
V této části bych se chtěl zabývat podrobněji všemi možnými komplikacemi, jež se samozřejmě mohou vyskytnout i u piercingu pupku, který patří k nejprováděnějším a dále též z důvodu, že minulých kapitolách byl tomuto tématu věnován pouze menší prostor.

Dráždění a infekce:
Zarudnutí, podráždění a otok v prvním týdnu není ničím neobvyklým. Prodloužené zarudnutí a podráždění může znamenat mírnou infekci, přecitlivělost na kov či na používané léčebné prostředky při ošetřování, eventuelně napětí či tlak v oblasti piercingu. Nadměrné ošetřování, zbytečně časté vyplachování a používání mýdla může vyvolat zarudnutí a přesušení. Není vhodné ošetřovat piercing častěji, než 2-3x denně. Citlivost na prostředky používané při ošetřování se často projevuje pícháním a extrémním pálením již během či bezprostředně po použití a může způsobit zarudnutí a drobné puchýřky v okolí piercingu. V těchto případech je nutno vysadit používané prostředky, či začít používat látky doporučované pro citlivou pleť. Problémy mohou někdy způsobovat i enzymy a chemikálie používané k praní prádla, jež je v těsném kontaktu s oblastí piercingu a které mohou zpomalovat hojení.
Piercingy v oblastech tzv. vlhké zapářky s omezeným prouděním vzduchu a které jsou drážděny častým pohybem, mohou způsobit vznik vyklenuté zapálené tkáně v okolí východů piercingu u pupku se to týká vnitřního vchodu. Tento příznak není obvykle bolestivý a dále pak není nezbytným příznakem infekce. Proto je nutno se snažit udržovat piercing co možná suchý, bez zapářky a používat oblečení, které umožňuje cirkulaci vzduchu.

Prodloužené hojení:
Podezření na tento jev vzniká tehdy, když je neúspěšné konečné stadium hojení. V piercingu se sice tvoří epiteliální vrstva, ale může být slabá a snadno se může posouvat či přemísťovat. Piercing pokračuje v produkci tekutiny. Východy piercingu se jeví jako roztřepené, rozeklané.


Nejčastější příčiny tohoto jevu jsou:

-umístění piercingu v nevhodné hloubce či pod nevhodným úhlem vzhledem ke tkáni
-piercing v oblasti, jež mění tvar v závislosti na pohybech těla
-použití šperku nevhodného designu či rozměrů (síla drátu, šíře či délka)
-použití šperku, jež jest nedostatečně vyleštěn či s poškrábaným povrchem
-tření či tlak oděvu oproti tělu či šperku
-poškození piercingu
-chemické dráždění či používání nevhodných produktů při ošetřování piercingu


Prodloužené hojení může naznačovat počínající cestování , odvrhnutí piercingu či citlivost na použitý kov.

Folikulární cysty: Folikulární cysty vypadají jako červené bouličky, přiléhající k východům z piercingu a většinou produkují hnis.tekutinu a někdy i krev. Tyto cysty se mohou objevit jak u čerstvých, tak u i zcela zhojených piercingů. Jsou obvykle vyvolány ucpáním pórů zavzatých do piercingu, anebo vestavěním odumřelých buněk a špíny uvnitř piercingu. Horké obklady a namáčení piercingu v horké slané vodě může vyvolat drénování cysty.

galerie kérek

11. března 2008 v 18:42 | Claudia Imperium |  **kérky
aby nechybělo pár bláznů :)

pearsingy do ucha

11. března 2008 v 18:40 | Claudia Imperium |  **pearsingy

pearsingy do nosu

11. března 2008 v 18:40 | Claudia Imperium |  **pearsingy

pearsingy do brady

11. března 2008 v 18:39 | Claudia Imperium |  **pearsingy

pearsingy do jazyka

11. března 2008 v 18:38 | Claudia Imperium |  **pearsingy

pearsingy do obočí

11. března 2008 v 18:38 | Claudia Imperium |  **pearsingy

pearsingy do bradavky

11. března 2008 v 18:37 | Claudia Imperium |  **pearsingy

pearsingy do pupiku

11. března 2008 v 18:36 | Claudia Imperium |  **pearsingy